AUMES

Expedice Bajkal 6.7.2018

Dneska jsme nocovali v Permi (nechápu, proč Word mi nabízí „ v Permu“, když Perm´ je ona). Majitelka hotelu Chozajuška, zatímco její kolegyně vyplňovala papíry, nám přinesla knížku s památkami kraje se slovy, že nám ji nechá do zítra. Paralelně jsme zjistili, že jsme přes den přejeli časový rozdíl dvě hodiny, takže jsme se vlastně ubytovávali kolem kolem půlnoci. Ještě jsme hodili věci do pračky, a těsně před spánkem do sušičky. Naivně jsem myslela, že je vyzvednu až zrána (poznámka ZS: haha). Dali jsme na dveře cedulku „Neotravovat“ a po více než 800 km jsme upadli do hlubokého spánku. Když se paní ve dvě hodiny ráno blížila k našemu pokoji se světlou novinkou, že věci jsou suché, tato cedulka ji nějak nezastavila. Naopak. Pravděpodobně do dveří musela bušit dost dlouho na to, aby nás probudila (tedy jen ZS, já jsem toho schopna nebyla). Takže Zbyněk se vypotácel ven a polospánku donesl věci a hodil je hned za dveře rovnou na zem.
Po ruské snídani (bliny, omeleta, chleba se zeleninou, salámem a koprem) jsme začali studovat místního průvodce po Permi a blízkém okolí. V blízké vzdálenosti 120 km se nalézal Perm 36, což je pracovní tábor spadající pod Gulag. Plán na dnešek byl tedy jasný. Drobná zajížďka 80 km za to určitě stála.