AUMES

Expedice Bajkal 26.7.2018

Ráno vyjíždíme v 9. Ze samoobsluhy v centru města se ale ještě jednou vracíme ke gostinici. Potřebujeme nabít mobil penězi, což se v Rusku dělá přes automaty s dotykovým displejem. Problém je, že v místní samoobsluze automat nefunguje a nejbližší je ve Sberbance. Nu což. Aspoň cestou vyfotíme hlavu Lenina hledícího do rozpadlého rohu náměstí. Ve městě jsem ještě včera zahlédl AZGS – což je pumpa na LPG. Je to Oplocená stanice s vjezdem s dírami a kalužemi, kde jedu pomaleji než krokem. Následuje stojan, který z jedné strany vypadá porouchaně a z druhé strany funkčně s krátkou hadicí. Stojan je na betonovém soklu. Na přilehlém prostranství je málo místa a tak abych přijel ke stojanu se správně orientovaným plnícím hrdlem, musím jednou i couvat. Je běžné, že AZGS vypadají zcela odlišně a u některých musíte přemýšlet, kam se má vůbec zajet. No úspěšně jsem zastavil u stojanu a šel jsem do budky. Z budky vyšla paní, která mi poměrně rezolutně vysvětlila, že k jejich stojanům se musí zajet opačně a že takto mi opravdu plyn nabrat nemůže, že se musím otočit. Moje ruština naštěstí není dostatečně dobrá, abych jí vysvětlil, že pokud chtějí, aby lidé zajížděli ke stojanu správně, měly by být návodně umístěny značky. Minimálně aspoň označeny fungující stojany. Stejně nechápu, čemu vadí opačná orientace vozu. Místo otáčení a následného vysoce pravděpodobného zjištění, že je krátká hadice, prostě paní odpovím: „Nelzjá? Nu Charašó.“ A následně odjíždíme pryč. Ještěže jsem takový kliďas!
VS: Pro mě situace na benzince vypadala trochu jinak. Zbyněk dal auto před stojan, vzal, jako vždycky, redukci, a šel ven. Asi za dvě minuty naskočil do auta, jako by ho píchla vosa, hodil redukci zpátky, praskl dveřmi (což dělá ve zcela výjimečných případech) a rezolutně nastartoval, se slovy: „Když ne, tak ne“, během toho, jak jsme děsivě rychle odjížděli s malými kamínky, letícími z pod kol, jsem se otočila a všimla si vedle budky nějaké paní, která se dívala, jak naše auto mizí v dálce a oblacích prachu. Pak následovala asi půlhodinová přednáška o roli komunikaci v managementu, správné organizaci pracovního prostředí a procesů a o tom, jak místním chybí motivace. Aha, klid´as.
ZS:
Plyn později bereme u příjemného chlapíka (sympatie si získává hned i u Viktorie, protože nevyžaduje vystoupení posádky), který byl v Československu v roce 1985. Znal zejména Olomoucko a nejvíce znal Libavou :-).
Po asi 130 km jsme v centru Čeljabinsku. Pro zajížďku do města se přikláníme po přečtení kladných recenzí na Park Pabědy, kde by se mělo nacházet vojenské muzeum, se stroji, které se v Čeljabinsku vyráběly. Tajně také doufáme, že natočíme padající bolid a také že nebudeme ozářeni radioaktivním zářením. Přesně totiž nevíme, kde se nacházel zdroj radiokativního mraku při úniku v roce 2004 a 2017. Omylem zajíždíme do uplného centra města se sochou Lenina a rozsáhlou pěší zónou a následně přejíždíme zpět do parku Pabědy. V parku jsou vystaveny tanky, obrněná vozidla apod., na které s očividným zájmem lezou děti. Prohlídku máme rychle hotovou a shodujeme se, že v průmyslovém městě asi více vidět nepotřebujeme. S klimatizací puštěnou naplno konečně míříme do kopců Uralu. Kopce jsou místy s krásným výhledem do údolí. Máme dost času se kochat, protože opět je několik úseků s kyvadlovou dopravou a na zbylých úsecích je kolona se spoustou kamionů. Opět mám strach za ostatní, když předjíždějí na úplně nepřehledných místech. Předjíždění navíc nemá valný smysl, protože všude jsou kamiony. My jedeme v klidu za kamiony, předjíždíme jen ty nejpomalejší, nebo, jen ze cviku, když je opravdu hodně místa. Do Evropy přejíždíme, aniž bychom si toho vůbec všimli. V Ufě máme v centru zarezervovaný byt.
VS: Před semaforem v sousedním průhu vedle nás se zastavila Lada Niva. Vysmátý řidíč mi rukou naznačil, abych stáhla okýnko. Když jsem to udělala, ozvalo se: „Dobrý den, jak se máte?“ v češtině. Chlap byl hodně nadšený, a zeptal se, kde jsme byli. Pak ještě trochu popojel, a řekl, že studoval v Praze, popřál nám, abychom se měli hezky a zmizel v bočních ulicích.