AUMES

Expedice Bajkal 21.7.2018

Ráno odjíždíme z místa na spaní a pomalu jedeme k úžině, hodně zastavujeme a kocháme se nádhernými výhledy. Na trajekt nečekáme, a tak hned v 9:30 už valíme po pevnině směrem k domovu. Celý den jedeme strašným smogem – i v malých vesnicích je vidět slunce jen jako červený kotouč. Zastavujeme v jednom městečku na jídlo, výběr peněz z bankomatu (zase maximálně jen 5000 RR). Městečko by působilo značně zanedbaně i za normálního dne. Těžký smog městu dodává postapokalyptickou atmosféru. Rychle obědváme v Kafé, kde postapokalyptickou atmosféru dokresluje karaoke u příležitosti oslavy narozenin babičky. Přemýšlíme, co takový smog mohlo způsobit. Hustota zalidnění je mnohem nižší než u nás, ačkoliv míjíme několik kouřících komínů, není jich tolik, aby mohly vyvolat tak těžký smog na 500 km co jedeme. Nakonec se bavím se srdečným panem pumpařem (celou benzínku obsluhuje sám!!), který nám smog vysvětluje – prý, stejně jako každý rok, hoří tajga, což mu trhá srdce. Po více než 700 km končíme v hostelu v Nížněudinsku, kde už jsme jednou spali na cestě tam.