Říjen 2021

VS: Dneska se už na to Zbyněk nemohl dívat, vzal nůž, seřídil dvířka na skřínce nad kuchyňskou linkou a litoval, že nemá šroubovák. A jak mi teď řekl, tak včera v průběhu sprchování, spravil pravou půlku dveří sprchového koutu – nasadil tam všechna kolečka do kolejniček. Byt, kde jsme dneska nocovali, se jmenoval VIP studio, měl pozlacené garnyže, natažený strop, sprchovací kabinu s hudbou, světlem

Dneska chceme dojet za Krasnoyarsk. Cesty jsou prázdné, a tak pálíme mezi 110-120 km/h. Auto se chová normálně jen asi do půl plynu a 3500 ot/min. Na plný plyn a vyšší otáčky auto netáhne. Na benzín se zdá, že zrychluje jako raketa. V tomto režimu jedeme 200 km, pak na cestě k vrtné plošině rozebírám LPG vstřikovač a měním membránu, kterou jsem prozíravě vezu s

Ráno odjíždíme z místa na spaní a pomalu jedeme k úžině, hodně zastavujeme a kocháme se nádhernými výhledy. Na trajekt nečekáme, a tak hned v 9:30 už valíme po pevnině směrem k domovu. Celý den jedeme strašným smogem – i v malých vesnicích je vidět slunce jen jako červený kotouč. Zastavujeme v jednom městečku na jídlo, výběr peněz z bankomatu (zase maximálně jen 5000 RR).

Ráno je tu velmi brzy světlo. Díky tomu asi místní řidiči Buchanek nemohou dospat a přijíždějí na pláž se svými stroji. Jeden asi přímo na pláži Buchanku opravuje. Chvíli je klid, pak Buchanku nastartuje, vytočí několikrát do maximálních otáček, načež ji chcípne, aby se za pár minut celý cyklus opakoval. Nízká hlučnost určitě nebyla prioritou při návrhu Buchanky. Proto procitáme už ve 4 ráno a

V Irkutsku jsme se ubytovali v Hostelu s dobrým poměrem cena/výkon (1900 RR) a vzhledem k dobré kuchyni si udělali vydatnou snídani. Následně jsme se sbalili, vyklidili pokoj a domluvili se, že si jídlo necháme v ledničce a po poledni ještě příjdeme. Centrum Irkutsku je nově spravené – působí upraveně a čistě. V Irkutsku je také spousty kostelů, které jsou také nově a velmi pečlivě

Poučeni z předchozího turistického zážitku jsme start dnešního výletu na pík Ljubvy naplánovali na brzké ráno. Z Aršanu to má být cca 5 km s převýšením 1200 m. Viktorie sice chtěla tuto túru vykonat již včera v 6 večer, kdy se začaly trhat mraky (je to přeci jen 5 km), ale nakonec jsme se shodli, že náš fotoaparát přeci jen není vhodný na noční focení.

V 5 ráno nás probouzí burjatská žena, která do okna křičí „Ljubo“. Tak se jmenuje majitelka bytu. Když ji Viktorie vysvětlí, že v bytě jsme teď my, že jí má zavolat, spěšně odchází a my si dopřáváme ještě několik hodin spánku. Stejně prší a výstup do hor tak se odkládá. VS: Když nám ta paní křičela do okna, právě jsem hluboce spala. Hodně burjatů má

Ráno jsme se v poklidu nasnídali, poklidili daču, rozloučili se s Lenou a nabrali kurz na západ na Aršan. Nalézáme se v Burjatské oblasti, takže jsme se rozhodli otestovat něco z jejich kuchyně. Objednáváme si polévku z hovězího a nevíme, co přesně nám přinesou. Na stůl nám přistává velká miska vývaru, ve kterém je obří kus hovězího masa s kostí a několik kousků brambor. K

Ráno nezačínáme dobře. Spánek limitovaný budíkem na mobilu v 8:00 ráno prodlužuji na 8:20. V 9:30 zjišťuji, že na mobilu nezafungoval automatický posun času, a tak v úprku snídáme a v 10:00 jsme na startu 14km dlouhého výstupu s převýšením více než 1000 m. Obětovali jsme ale pořádnou snídani a nákup potravin. Bereme tak jen 4l vody, 1x muesli tyčinku a suchý chleba. Vzdálenost cca

Plánujeme odpočinkový den. Včera jsme už měli vytopenou baňu, čehož jsme využili. Viktorie o báni básnila celou cestu k Bajkalu, ale pak se ukázalo, že vlastně správný proces nezná. Obecně Viktorie není příliš znalá života v ruských vesnicích. Naštěstí nám Táňa na všechny připravené dotazy zodpověděla: - Voda se neleje na vnější plášť topeniště, nýbrž na kameny vyskládané nad topeništěm. - Báňa se skládá